O bondingu toho už bylo psáno mnoho. Miminko po narození patří na hruď k mamince - nahé na její kůži (tzv. skin to skin contact). Co ale, když žena z nějakého důvodu (obvykle jde o císařský řez nebo o jiné komplikace na její straně) miminko ve své náruči mít nemůže? V takový okamžik může totéž dítěti nabídnout i jeho tatínek. Nemá sice lákadlo v podobě nachystaných prsou s mlezivem, ale rodičovská náruč ve spojitosti s lidským teplem dokáže i tak miminku zjemnit příchod na svět a snížit stres spojený s opuštěním bezpečného místa v břiše maminky. Pro ženy pak fakt, že jejich děťátko první chvíle nestrávilo samo v inkubátoru, ale s tatínkem, představuje významné plus při vyrovnávání se s nečekanou situací kolem porodu.
Ve vstřícnějších porodnicích je možné domluvit, aby žena po císařském řezu při částečné anestezii dostala miminko na prsa ještě na sále. Pozor ale, doba, na kterou miminko dostane (pokud vůbec), se hodně liší. Také je rozdílný přístup v tom, jestli miminku dají možnost, aby se přisálo. Častým argumentem proti bývá nedostatek prostoru kvůli operaci břicha, ale ani toto není nepřekonatelný problém a jde spíše o vůli ženě pomoci. V případě celkové narkózy nebo při dokončování šití si pak miminko může užívat bonding s tatínkem. Je dobré o této možnosti s manželem dopředu mluvit, i když porod císařským řezem nemáte v plánu. Pouze část mužů se novorozence s radostí a samozřejmostí ujme a umožní mu kontakt kůží na kůži. Otec miminka, který neměl možnost být se svým dítětem předchozích 9 měsíců v nepřetržitém kontaktu, potřebuje čas a nemusí být hned po porodu připravený na mazlení s čerstvým novorozencem. Tím spíše, pokud císařský řez proběhl neočekávaně, a muž ještě neměl možnost novou situaci vstřebat. Jestliže si do porodnice chystáte porodní přání (velmi doporučuji), je dobré mít v něm i odstavec pro případ císařského řezu. Pokud bonding s otcem v takové situaci chcete, uveďte to zde a promluvte o tom i s vaším mužem. Vysvětlete mu, proč je bonding výhodný a proč by to pro vás bylo důležité. Pokud si k porodu přizvete svoji dulu nebo porodní asistentku, dopředu jí toto přání sdělte, aby vám v dané situaci pomohla. Pro manžela by potom byla velká pomoc, kdyby mu někdo pomohl miminko do náruče uvelebit a dohlédl by na to, že je dítě svrchu dobře přikryté a oba jsou v pohodlné pozici. Z poslední doby mám hezkou zkušenost z porodnice v Neratovicích. Paní byla při císařském řezu jen v částečné anestezii a miminko dostala na chvíli k sobě už na sále. Protože se jí ale dělalo špatně, děťátko se přesunulo do náruče k tatínkovi, který byl nachystaný ve vedlejší místnosti. Na začátku bylo vidět, že chovat miminko není tak docela jeho potřeba, ale jasně řekl, že si to manželka přeje, a proto to udělá. V první chvíli byl trochu nesvůj, ale kdo by odolal čerstvému mláděti, když je s ním fyzicky tak blízko? Po několika minutách tatínek zjihl a zdálo se, že si to docela užívá. Za chvíli už paní přesouvali na pokoj, a tak jsme se s miminkem přemístili k ní a malý chlapeček putovat zpátky do maminčiny náruče. Tady se krásně přisál a tvářil se, že si tuhle odměnu nenechá jen tak vzít. Byl to krásný pohled a pro mě jako dulu uklidňující okamžik, že i v téhle neplánované situaci je vše nejlépe, jak může být. Zkušenost z pražských porodnic je totiž velmi odlišná. Žena po císařském řezu vždy putuje na oddělení JIP (minimálně na necelý jeden den, obvykle na déle). Sem jí miminko nosí z novorozeneckého vždy na chvíli několikrát denně (cca po 3 hodinách, ale s ohledem na časové možnosti sester, které jsou hodně vytížené). Zažila jsem i několik případů, kdy z různých důvodů (např. nefungující výtah!!!) žena své miminko poprvé viděla s více než 24 hodinovým zpožděním. Obdivuji všechny ženy, jež tuhle situaci v psychickém zdraví přežily, a neovlivnilo to negativně začátky jejich mateřství. Zjistěte si prosím, jaký by byl v případě nutnosti císařského řezu postup ve vaší porodnici.